Nosným tématem pro školní rok 2021/22 bylo Tajemství vody. Žáci postupně získávali různé informace o fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech této vzácné kapaliny,
naučili se porozumět věcem v souvislostech a získali tak komplexní znalosti, které pak budou moci uplatnit v dalším studiu na střední škole. A jak vypadaly jednotlivé badatelské dny konkrétně?
V honu na ponorku se v září 2021 mladí přírodovědci nejprve seznámili s principem fungování ponorky, a pak už vyrazili do fyzikální laboratoře měřit závislost hydrostatického tlaku
na hloubce pod hladinou. K bádání využili moderní experimentální systém Vernier, který umožňuje přes datalogger sběr dat z daného čidla přímo do počítače,
ve kterém se pak v programu Logger Pro data vyhodnotí nebo vykreslí do grafu. Postupným bádáním i ti nejmladší odhalili, jak hydrostatický tlak závisí na hloubce, hustotě kapaliny a gravitaci.
Skrytá tajemství rostlinného těla odhalila v říjnu 2021 důvod, proč kopřiva pálí, který žáky nejen překvapil, ale také i poučil. Hledání průduchů, kterými rostliny dýchají, i když nemají plíce,
byla také velká zábava. Nejen samotné pozorování přírodnin žáky zaujalo, ale též příprava mikroskopických preparátů. Práce s žiletkou, skalpelem nebo třeba preparační jehlou byla sice nebezpečná,
ale všichni zúčastnění byli šikovní a pracovali s velikou ohleduplností a bezpečností. Veškeré své poznatky mladí přírodovědci zapisovali a zakreslovali do předem připravených protokolů,
které si odnesli s sebou domů jako vzpomínku na příjemně strávené odpoledne.
V laboratoři chemie proběhly v listopadu 2021 Hrátky s vodou, při kterých si mladí badatelé zkusili sestrojit jednoduchou čistírnu vody.
Vlastnosti a využití vody si ověřovali na jednoduchých pokusech, na jejichž základě byli schopni odpovědět na otázky týkající se běžného života.
Prosincové Lasergames, kterých se účastnila ryze děvčata, byly zaměřeny na rozdíl mezi normálním světlem žárovky a laserovým světlem, dívky si vyzkoušely průchod laserového paprsku mřížkou,
a dozvěděly se, jak ohyb různých barev souvisí s frekvencí světla. Následně se ve 3D modelu Corinth podívaly na princip činnosti laseru, nejprve na klasické obrazovce,
a poté se v učebně virtuální reality pomocí brýlí Oculus 2 mohly samy ponořit do virtuálního světa zážitků a prozkoumat tento model přímo.
Další část badatelského dne patřila práci v laboratoři, kde děvčata pomocí nových optických stavebnic odvodila zákon lomu světla,
zabývala se totálním odrazem a jeho využitím v optických vláknech.
„Co bylo dneska na pitevně?" Tak přesně tuto otázku ze známého českého filmu o Štěpánu Šafránkovi by mohli dostat naši mladí badatelé od svých rodičů po příchodu domů.
V lednu 2022 proběhl v našem Přírodovědném centru v pořadí již pátý badatelský den, tentokráte na téma Tajemství živočišných těl, kterým jsme uzavřeli první pololetí školního roku 2021/2022.
Žáci se seznámili s tělem zástupce bezobratlých (včela medonosná) a s tělem zástupce obratlovců (jelec tloušť), poté si sami vyzkoušeli postup při pitvě těchto živočichů.
A kdo ví, třeba se mezi nimi najde i budoucí student lékařské či veterinární fakulty.
V únoru 2022 proběhl badatelský den s názvem Hlubiny šifer. Žáci se postupně obeznámili s více či méně známými šiframi. Pomocí nápověd a indicií luštili záhadné texty a bojovali
mezi sebou o prvenství. Nápomocny jim k tomu byly i různé tabulky, pomůcky a mřížky vytištěné na naší 3D tiskárně. K vyhledávání potřebných informací pak mohli používat i laboratorní notebooky nebo tablety.
A s jakými šiframi si žáci už hravě poradí? S Morseovou abecedou v tradiční i netradiční podobě, Braillovým písmem, Caesarovou šifrou, mobilní šifrou, malým polským křížem a nezaskočí je ani zakódovaný obrázek,
sudoku, šifrovací mřížka či šifra zvaná britská vlajka. Vyluštěná hesla a zprávy se týkaly vodních živočichů a rostlin, o kterých se žáci dozvěděli různé zajímavosti.
Jako odměnu si pak žáci odnesli ještěrky a žraloky vytištěné na 3D tiskárně.
V březnu se konalo Chemikovo kukátko. Žáci si zkoušeli ověřit, jak kvalitní potraviny jíme. Pokoušeli se zjistit přítomnost škrobu v potravinách, které najdeme každý u nás doma
(brambory, mouka, pudink, pečivo, šunková klobása, šunka, atd.). Také si ověřili, že ve slinách každého z nás je přítomen enzym amyláza. Badatelé také nakrouhali červené zelí a dokázali,
že je přírodním indikátorem. Zároveň zjišťovali, jestli v domácnosti máme látky kyselé, nebo zásadité, a jak je můžeme využít. Poslední pokus s lentilkami se zabýval ověřením přítomnosti potravinářských barviv.
V laboratoři to barvičkami jen hrálo, žáci byli velmi zvídaví a komunikativní, což k badatelské práci jistě patří.
V dubnu se v prostorách gymnázia uskutečnil badatelský den, tentokrát s geografickým zaměřením a názvem Kdo hledá, najde. Mladí badatelé se ponořili do světa map a buzol.
Nejdříve se seznámili s různými mapovými podklady, naučili se, jak a kde je mohou používat, co má správná mapa obsahovat a jak s ní pracovat.
Poté si mohli vyzkoušet různé metody měření. Nejzábavnější pro ně bylo měření pomocí přikládání provázku na cesty a řeky, aby zjistili jejich přesnou vzdálenost.
V rámci této aktivity si osvojili i různá měřítka map.
Pokud člověk vyrazí do neznáma na túru či výlet, může se mu někdy stát, že se ztratí. Proto jsme se v rámci hesla „Kdo hledá, najde“ zaměřili na objekty, podle kterých lze snadno poznat světovou stranu.
Snad každý si pamatuje, že mechy a lišejníky nalezneme na severní straně balvanů a kmenů, že na pařezu letokruhy blíže u sebe ukazují sever.
Ale věděli jste, že oltář v kostele míří vždy na východ? Že ve vyšších nadmořských výškách jsou delší větve u stromů na jihovýchodní stranu?
Že úly jsou otočené směrem k jihu? Nebo že podle sluníčka a ručičkových hodinek se dá určit přesná poloha jihu nebo severu?
Tito mladí badatelé v přírodě neztratí. Zvlášť když se naučili sestrojit si provizorní kompas jen z toho, co lze v přírodě nalézt. A pokud budou u sebe mít i buzolu,
podle azimutu dojdou přesně tam, kam potřebují. Právě práci s buzolou si na vlastní kůži vyzkoušeli badatelé i ve venkovních prostorách.
Za účasti 12 žáků okolních základních škol se na přelomu května a června uskutečnil předposlední badatelský den s názvem Po stopách novobydžovské fauny a flóry.
Malá výprava, vyzbrojená určovacími klíči, atlasy rostlin a živočichů, lupami i dalekohledy, se vydala vstříc přírodovědným objevům v blízkém okolí Nového Bydžova.
Ukázali jsme si a určili v terénu desítky druhů rostlin a živočichů. Z význačnějších rostlinných druhů stojí za zmínku kosatec žlutý, kozlík lékařský, stulík žlutý a jilm.
Nejcennějším zachyceným živočišným druhem byl bezesporu čáp černý na Kněžovce, dále pak modrásek, šidélka a zlatohlávek. Výprava prokázala, že i v našem blízkém okolí žije mnoho zajímavých
druhů rostlin a živočichů.
Při poslední badatelské aktivitě s názvem CO2 – přítel či nepřítel, která proběhla koncem června se žáci seznámili s vlastnostmi a využitím oxidu uhličitého.
Zjistili, které plyny vydechují a provedli řadu experimentů s tzv. „suchým ledem“, pomocí nichž si ověřili vlastnosti tohoto oxidu. Suchý led je CO2 v pevném stavu, přičemž jeho teplota dosahuje téměř –80 °C.
Proto museli žáci pracovat s nejvyšší opatrností v gumových rukavicích, aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou a vzniku popálenin.
Zkrátka nepřišli v tomto školním roce ani ti nejmenší. Ve spolupráci s některými mateřskými školami jsme přichystali celoroční zajímavý program i pro naše předškoláky, který se v mateřských školkách setkal s velkým ohlasem. Kromě pedagogů se do výuky nejmenších zapojili i žáci naší školy.